Moje cesta světem high-endu: Co je vlastně high-end?

Kdyby se mě dnes někdo zeptal, co je high-end, asi bych ho překvapil.

Po více než třiceti letech v oboru bych totiž nedal jednoznačnou odpověď. Přestože jsem prodával špičkové přístroje, poznal výjimečné konstruktéry a slyšel stovky audio sestav, přesnou definici high-endu neznám.

Definice hi-fi je přitom jasná. Je to zkratka high fidelity – vysoká věrnost. Snaha reprodukovat hudbu co nejvěrněji, co nejblíže živému provedení.

Ale co je tedy high-end?

Vyšší úroveň hi-fi? Technická dokonalost? Luxus? Ruční výroba? Nebo jen vysoká cena?

Na vysoké škole nám při přednášce z optimalizace docent řekl: „Nikdy neříkejte nejoptimálnější. Co je optimální, už nemůže být ještě optimálnější.“

A podobnou otázku si kladu i dnes. Pokud je cílem hi-fi co nejvěrnější reprodukce hudby, co vlastně znamená high-end?

Za ta léta jsem o tom mluvil s konstruktéry, výrobci i lidmi, kteří zasvětili hudbě celý život. Překvapilo mě, že ani mezi nimi neexistuje jednotná odpověď.

Dnes se slovo high-end někdy zaměňuje za high price. Ceny špičkových přístrojů rostou do závratných výšek. To ale samo o sobě neznamená lepší hudební zážitek.

Na tuto otázku se budu v tomto blogu ještě mnohokrát vracet. Ne proto, že bych na ni znal správnou odpověď, ale proto, že ji po více než třiceti letech stále hledám.

Milan Weber